Obchůzka s klibnou a kozlíky

V Kovářově se tradičně v podvečer 5. ledna koná obchůzka s Klibnou a kozlíky po jednotlivých staveních. Jedná se o tříkrálový lidový zvyk (též i první masopustní), kdy se snaží sedlák a kočí prodat klibnu (kobylu) hospodářům, či hospodyním. Klibnu doprovází i rozverní kozlíci, kteří tropí během prodeje nepravosti.
Všude kam masky přijdou, nechybí dobrá kořalička a někde i chutné pohoštění. Sedlák s kočím se činí při prodeji kobyly a vychvalují ji do nebe.
…. tahleta kobyla je dobrá do tahu, je nenáročná na ustájení, není mlsná i hřebíky žere, ……
……. Podívejte se, je nově okovaná a jakou má jiskru v oku …., takovou nikde nekoupíte …., tak co, plácneme si, nebude drahá … stojí jenom dvě stě zlatejch.
Kobylu žádný hospodář nechce nikdy koupit a zpravidla ji častuje slovy: … takovou hajtru nechceme … vždyť je samý žebro … ani zuby nemá ….. stejně ji nemám co dát ….. jděte o dům dál… na oves či seno vám ale přidám.

Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda. Tento starobylý masopustní obyčej se posléze vyvinul v rozpustilou zábavu, při které nechybí žertování, dobrá kořalička, ale i vinšování k novému roku.

O tomto obyčeji se zmiňuje v knize Veselé chvilky v životě lidu českého Čeněk Zíbrt (1864 - 1932), český kulturní historik, jehož rodiště je nedaleko Kovářova v Kostelci nad Vltavou.

Z jeho knihy citujeme:
"Dobře se pamatuji, že za mého dětství v rodné vesnici na Táborsku (Kostelci nad Vltavou) chodívala chasa s klibnou. Pokud jsem se ptal těch, kdo si všímají prostonárodních zvyků, neví o chozením takovém nikdo. Zapisuji tedy zvyk, aby se nadobro neztratil. Nenadál jsem se, že moje zmínka zachrání starobylý obyčej nadobro před zapomenutím." (konec citace)

Z historie obchůzky:
Uvedený lidový zvyk podle vyprávění pamětníků prováděla chasa v Kovářově od nepaměti.
V roce 1976 byla obchůzka ukončena na usedlosti u Škochů v čp.3, masky uloženy na půdu a další generace mladíků na dlouhých deset let v tradici nepokračovala.
Milan Škoch (rodák z čp. 3) masky po celou dobu opatroval, zrekonstruoval a v roce 1986 vynesl na světlo boží, kdy ve spolupráci s dalšími kamarády tradici obchůzky v tomto roce po obci obnovil. Obchůzka s klibnou a kozlíky dlouho udržována nebyla a tak po několika letech opět skončila.
Od roku 1990 se stávají vedoucími Jihočeského folklorního souboru Kovářovan manželé Milan a Pavla Škochovi a tento lidový obyčej, včetně autorských dialogů, zařazují do kulturních programů souboru.
V roce 2003 přicházejí manželé Škochovi s nápadem obchůzku po vesnici znovu obnovit, zrekonstruují, dle potřeby vytvoří autentické repliky masek a s dalšími přáteli tento lidový zvyk přivádějí znovu k životu.
Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda.
Významnost a jedinečnost tohoto zvyku podtrhuje i zájem České televize, která natáčela v roce 2006 celou obchůzku pro její prezentaci v nově vzniklém Folklorním magazínu, jenž ukazuje tradice v nás a kolem nás.
Tento kovářovský starobylý obyčej zaznamenala na základě vyprávění manželů Škochových PhDr. Jiřina Langhammerová, přední česká etnoložka, v knize Jižní Čechy, kraj - lidé - tradice (2011).

manželé Milan a Pavla Škochovi
Prezentace lidového zvyku:
Významnost a jedinečnost tohoto zvyku podtrhuje i zájem České televize, která natáčela v roce 2006 celou obchůzku pro její prezentaci v nově vzniklém Folklorním magazínu, jenž ukazuje tradice v nás a kolem nás.
Prezentace zvyku v časopisu Folklor.
Prezentace zvyku v regionálních denících.
Prezentace zvyku v tištěných materiálech.
Dokumentace zvyku pro Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích 2008.
Pořízení audiovizuálního dokumentu lidového zvyku 2010.
Tento kovářovský starobylý obyčej zaznamenala na základě vyprávění manželů Škochových PhDr. Jiřina Langhammerová, přední česká etnoložka v knize Jižní Čechy, kraj- lidé- tradice (2011).
Výstava zvyku na Krajském úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích 2011.
Výstava zvyku v Prácheňském muzeu v Písku 2014.
Dokumentace zvyku pro Prácheňské muzeum v Písku 2015.

manželé Milan a Pavla Škochovi
Foto: Milan Škoch